Pár slov k demonstraci vysokoškoláků:

Šlo o »pochod produktů«, akci iniciativy Vzdělání není zboží (konanou 12.3.2010), která kritizuje rostoucí vliv soukromé sféry na vzdělávací proces. Jde o upřednostňování produkce jednostranných specialistů pro firemní zájmy před širším věděním. Studenti svým pochodem upozorňovali, že jimi kritizovaný Boloňský proces školských reforem, který převzalo a chce se jím řídit i ministerstvo školství ČR. je špatný.

Vznikl nový klub Věcí Veřejných v Turnově

Turnov – Na sklonku minulého rok byl v „Srdci Českého ráje“ ustaven další klub nového politického uskupení VV (Věci veřejné), v jehož celostátním čele stojí známý publicista a spisovatel Radek John. Stalo se tak odpoledne 22. prosince v salonku restaurace U muzea, kde se sešlo několik jeho příznivců.

Stojí společnost o kritické myšlení?

Kritické myšlení je "pečlivé a uvážené rozhodnutí o tom, zda nějaké tvrzení přijmeme, odmítneme, nebo se o něm zřekneme úsudku. Součástí tohoto myšlení je stupeň jistoty, se kterou nějaké tvrzení přijmeme nebo odmítneme." Rozdíl mezi kritickým a nekritickým myšlením bývá v lepším případě rozdílem mezi skutečností a iluzí, v horším případě rozdílem mezi existencí a zánikem. Proč? Znalosti kriticky myslících lidí bývají široké a hluboké, interdisciplinární a otevřené. Kriticky myslící člověk nebývá herec, moralista, hlásná trouba propagandy ani fachidiot. Zato bývá racionální.

Zastupitelská demokracie a vládnutí politických stran není v pořádku

Dokud byl svět rozdělen na dva tábory z nichž měl každý svou supervelmoc určující pravidla, a každý měl svého nepřítele, bylo vše jednodušší. Západ prosazoval individuální lidská práva (svobodu pohybu, svobodu slova, spolčování atd.), Východ svobodu individuální potlačoval, a protežoval třídní kolektivismus. Jako náhražku za svobodu nabízel právo na práci a základní sociální jistoty. Pád komunismu znamenal strukturální změnu celé mezinárodní politiky. Předchozí polarizaci a s ní spojený řád vystřídal chaos.

Esej Zdeňky Petákové O SMYSLU VĚDY

Úvahy o vědě, vědecké práci, jejím vývoji i současných problémech jsou velmi aktuální. Burcující slova Zdeňky Petákové by měla najít sluchu nejen v úzkém okruhu akademické obce a přírodovědců, ale i mezi politiky. Jsou užitečná v době kdy dochází z politické vůle k omezování svobody vědeckého bádání a kdy je v krizi i vysoké školství. Nejlepší seznámení s publikací je prostřednictvím jí samé. Věřím že několik mnou vybraných citátů zaujme čtenáře natolik, že si esej O SMYSLU VĚDY budou chtít přečíst a také si jí se zájmem přečtou.

Prosadí se dobré nápady?

Jsou firmy, které své pracovníky za dobré nápady finančně ocení. Zato jinde musíte o pochvalu za své návrhy skoro prosit a finanční ohodnocení vám nedají nikdy, přestože vaše práce může být přínosem. Chyba nemusí být vždy jen ve firmě, ale někdy i v prezentaci nápadu. Někteří pracovníci se totiž nedokáží správně prosadit. Jsou totiž šéfové, kteří z každé změny, která by mohla do firmy přijít, mají noční můry.

České vysoké školství

Ústav pro informace ve vzdělávání evidoval k loňskému roce v ČR 26 veřejných a 45 soukromých vysokých škol. Vzhledem k počtu obyvatel je to bezesporu příliš mnoho. Pravděpodobně se pokles populace dotkne soukromých i veřejných vysokých škol, uvedla ČTK.

Je naše demokracie skutečně demokratická

Často se diskutuje o rozvoji demokracie u nás i v okolních evropských státech. Při tom se u nás omezuje každá snaha o přímé rozhodování občanů, tedy přímou demokracii (tahanice kolem referend si jistě každý pamatuje, a prosadit i ta komunální je téměř nemožné). Aplikovaná zastupitelská demokracie, jak se s ní dnes a denně setkáváme, je často velmi nedemokratická. Prezentace subjektů, které si právo na vládnutí uzurpují, jde o politické strany, je v době předvolební kampaně na úrovni agresivní, a většinou nepravdivé reklamy.

Problémy vzdělanosti v ČR

Dobře fungující systém školství byl fakticky zrušen. Jeho přílišná liberalizace, snahy po jeho odstátnění, otevírání stále nových a nových středních škol různého typu bez ohledu na potřeby trhu s pracovními silami jsou tím problémem. Střední školy začal zakládat kdekdo, přičemž bylo jasné, že za pár let je nebude možno ufinancovat a že pro kvalitní výuku na nich budou chybět učitelé, že řada absolventů různých módních oborů nesežene práci. Vzhledem k demografickému vývoji velká část středních škol zrušila přijímačky.

Pravolevý mýtus českých politických stran

Dělení na pravici či levici se v Čechách prezentuje ne na základě činů, programů a zásadní společenské filozofie, ale pouze na základě osobních proklamací. Zdá se, že stačí aby někdo vykřikoval, že je pravičák či konzervativec, a občané i sdělovací prostředky to přijmou bez dalšího přemýšlení. Při tom je paradoxní, že západní konzervativní a pravicové strany mají vysoce rozvinuté sociální a humanistické cítění a s tím spojenou osobní zodpovědnost za rozvoj své občanské společnosti, tedy něco co u nás chybí celému politickému spektru, tedy i levici.

Syndikovat obsah