Existují střety zájmů v zastupitelstvu města?

Člen městského zastupitelstva v Bílovci Alois Kreisel je přesvědčen o tom, že zákon o obcích vyžaduje novelizaci. Ve svém článku v Zemských novinách z 8. 7. 98 uvádí: Jako velmi žádoucí se jeví nově stanovit střet zájmů. Podle současné úpravy nemůže být členem zastupitelstva třeba ředitel místní školy, ale na druhé straně je tam řada majitelů a jednatelů různých soukromých firem, které jsou při svém podnikání víceméně závislé na zakázkách města. Pouze naprosto naivní člověk se může domnívat, že se zajímají o veřejné záležitosti proto, aby hájili veřejné zájmy.

Předvolební zamyšlení

I mizerná demokracie je lepší než totalita. V totalitním státě je člověk - občan jen hříčkou v rukou státního aparátu. Otázkou je, kde je ale hranice mezi jedním a druhým. První dekáda demokratického vývoje po předchozí komunistické totalitě se významnými úspěchy chlubit nemůže. Vyměnila se (a i to jen částečně, protože český národ je odborníkem v převlékání kabátů) vládnoucí „elita“, méně již státní a ministerští úředníci, téměř vůbec ne učitelé a kulturní pracovníci. Jsou uzákoněna některá lidská práva.

Životní prostředí očima mých přátel

Mým hlavním zájmem stále zůstává stav životního prostředí všude kolem nás, nejen v nejbližším okolí. Problematika je to poměrně široká od fyzické ochrany jednotlivých přírodních objektů a živých organizmů počínaje, vztahy mezi lidmi, které s tím souvisí, dále přes odpady a konečně celkovou osobní spotřebou konče. Dopisuji si na to téma s mnoha přáteli a rozhodl jsem se, že s některými jejich texty seznámím i čtenáře Ochrany přírody. Začínám úryvkem z posledního dopisu MUDr Oty Nováka, plastického chirurga z nemocnice U Sv. Anny v Brně.

Ochrana přírody v praxi - rekviem za jeskyni Na Hůrce

Stejně jako lidé, žijí svůj život i jeskyně. Postupně se rodí a pak pomalu stárnou a někdy i umírají. Pokud jsou jeskyně objeveny během těžby, a těžbou jsou později zničeny, má to svou logiku, i když je to škoda. Některé jeskyně ale ani příliš nepřekáží lidské rozpínavosti a jejich konec se pak dá přirovnat k zabití. Jeskyně Na Hůrce je toho příkladem. Za první republiky byla zpřístupněna a byla atrakcí města. Po válce již jen chátrala a protože se nenašel žádný nadšenec, který by se o ní dokázal postarat a ochránit jí, nakonec byla zasypána. Při tom zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny obsahuje i § 10 - Ochrana a využití jeskyní, kde je v odstavci (2) uvedeno: Poškozovat a ničit jeskyně je zakázáno.

Turnovská kompozice

V začínajícím období baroka na konci 17. a počátku 18. století byl zájem o šperky i další ozdobné předměty s drahými kameny tak veliký, že jej nebylo možno pokrýt přírodními materiály. Přistoupilo se proto k výrobě skleněných imitací diamantů, perel, ale i dalších barevných kamenů. Sklářskou velmocí byly Benátky. Tam se připravovala barevná sklovina (kompozice), ze které se zhotovovaly napodobeniny přírodních drahokamů. Nejstarším „kompozičním kamenem“ byl aventurin. Jednalo se o sklo ve kterém byly zality měděné piliny.

Aby byla ochrana přírody smysluplná, vyžaduje jednotné řízení

Představa, že tržní vztahy a občanské iniciativy v jednotlivých regionech vyřeší všechny problémy ochrany přírody je nesmyslná. Současný přístup k přírodě jako výrobnímu nástroji produkujícímu zisk je vulgárně materialistický, stejně jako celý průběh budování kapitalismu u nás. Zdá se, že existují jisté meze soukromého vlastnictví a že jde i o otázku filozofickou. V osobním vlastnictví mohou být věci movité a nemovitosti které člověk vytvořil. Problematické je ale vlastnictví planety na které žijeme. Týká se to veškerého přírodního bohatství.

ČEZ se z hospodárnosti nezpovídá - zda se zbytečně neplýtvá se asi nedozvíme

Náklady na elektrickou energii se každý rok zvyšují. Člověku nezbývá, než se nad tím zamyslet. Monopolním výrobcem i prodejcem elektrické energie v naší zemi je stále ČEZ. Jde o zvláštní druh podniku, protože majoritní podíl (a tedy i účast na rozhodování v něm) má prostřednictvím svého podílu akcií stát. Člověk by tedy očekával, že zájmem státu bude co nejúspornější provoz tohoto kolosu a také všech jeho odnoží, kterými jsou oblastní rozvodné společnosti. Způsoby veřejné prezentace ČEZ mně o tom ale nepřesvědčují.

Sbírání nerostů a sběratelství vůbec

S minerály a horninami se setkával člověk od počátku svého vývoje a to nejen jako se surovinou pro výrobu nástrojů. Lze předpokládat. Že jej na jeho toulkách za potravou zaujaly třpytivé, nebo barevně zajímavé kameny. K uvědomělému sbírání a obklopování se hmotnými artefakty došlo ale až v době, kdy se nomádský způsob života lovců a pastevců změnil ve způsob usedlý.

Od prvních nálezů k průmyslové těžbě

Teprve usedlý způsob života prvních zemědělců umožnil postupné hromadění majetku. Mimo náplavy potoků se obyvatelé s granáty setkávali i na svých polích. První hmotné důkazy pocházejí z 11. století. Jak stoupal zájem o používání granátů při výrobě šperků a nejrůznějších ozdob, přibývalo i hmotných a písemných dokladů. Způsoby získávání granátů se během staletí vyvíjely od primitivního sbírání na povrchu polí až po technologii aplikovanou při současné těžbě v okolí Podsedic.

Choceňské železo stále záhadou

V srpnu roku 1844 došlo při hloubení železničního tunelu u Chocně ve východních Čechách k nálezu unikátních úlomků ryzího železa. Zaujaly i pana guberniálního radu K. A. Neumanna, který zde byl na inspekční návštěvě. Jednalo se o úlomky vyvezené z tunelu v odvalovém materiálu. Při pátrání odkud železo pochází, zjistil zvídavý gubernální rada, že úlomky železa vypadly z polohy plastičtějšího slínovce. Tato poloha uložená mezi masivními opukami (spongility) je součástí křídových sedimentů, kterými tunel prochází. Schematizovaný geologicky řez choceňským tunelem je na připojeném obrázku.

Syndikovat obsah