Poučí se zastupitelé při kontrole hospodaření města? Kolik skutečně stála rekonstrukce náměstí v Turnově?

Na veřejném zasedání zastupitelů města Turnova 28. ledna 1999 byla, alespoň jsem tomu tak rozuměl, koaliční většinou zastupitelů schválena zpráva o hospodaření za uplynulé období. Zarazilo mně, že jen jediný ze zúčastněných pan Josef Kunetka se dotazoval na některé postupy financování rekonstrukce náměstí Českého ráje. Mně osobně odpověď starosty ing.

O co jde turnovské televizi

Soukromá televize nazývaná svým provozovatelem JUDr. Milanem Brunclíkem Regionální Turnovská televize se příliš nezamýšlí nad tím, jak získávat komerčním způsobem prostředky na svou existenci. Nestoudně požaduje stále více peněz z městského rozpočtu. Provozovatel při tom své vysílání neoprávněně deklaruje jako „Veřejnoprávní regionální kulturní statek města Turnova“. Nesnaží se ale ani v nejmenším o to, aby občanům zprostředkoval objektivní a vyvážené informace. Sám sebe označuje v některých blocích za mecenáše města a dění ve městě komentuje zcela jednostranně.

Jde o nekompetentnost předkladatelů smlouvy, nebo o záměr?

Dne 15.12.1998 svolal dosud fungující předseda rady pro veřejné sdělovací prostředky města Turnova první pracovní poradu. Očekával jsem, že tam bude řešena stížnost podaná již 25.10.1998. Z dopisu který byl radě předán se žádostí aby byla stížnost řešena ještě před zahájením předvolební kampaně uvádím:

Předkládám Vám k vyřešení problém dotýkající se nejen mediální prezentace, ale i obecného morálního profilu veřejné prezentace informací a jejich interpretace. Polemiky i ty nejostřejší mají své oprávnění a je dobře, že se vedou.

Státní úředníci zatím ještě šetřit nezačali

Zúčastnil jsem se v sobotu 6. února 1999 maturitního plesu turnovského gymnázia v Kulturním domě v Pěnčíně. Je to od Turnova přeci jen několik kilometrů vzdáleno. Patřím mezi ty, kteří se na podobné akce raději vezou a tak mně potěšilo, že byla pro účastníky zajištěna doprava autobusem. Plesu se pochopitelně zúčastnili i motoristé. Nic proti tomu. Jedna věc mně ale přeci jenom rozladila.

Společnost tvoří lidé, nikoliv název politického zřízení

Co by dělal občan ČR s nepodplatitelným, spravedlivým představitelem moci? Jak by se domohl svých sobeckých cílů? Je smutné, že stále ještě většina občanů našeho státu chce „spravedlnost“ jen pro svoji rodinu, ale pro ostatní tzv. cizí lidi už ne. „Ostatní“ je nezajímají.

V čem vězí rozpolcenost české společnosti?

Pod tímto názvem se zamýšlí v listopadovém Dialogu demokratického klubu kolega Jiří Cach. Vzhledem k tomu, že jde o úvahu velmi aktuální dovoluji si její větší část předložit i dalším čtenářům. Je nutno si uvědomit, že každé zobecnění vychází z detailů, no a s těmi detaily se setkáváme nejen ve velké politice ale i v té komunální. Nechejme ale promluvit Jiřího Cacha:

Když přišla kýžená chvíle zhroucení komunistického režimu v naší republice v r.

Turnovští zastupitelé zvolili starostu

Pondělní slavnostní volba starosty Turnova proběhla 30. 11. 1998, po předchozích dvoutýdenních dohodách, režírovaných RNDr. Františkem Pelcem z US a provozovatelem soukromé turnovské televize JUDr. Milanem Brunclíkem poměrně hladce. Strany ODS, US, Nezávislý blok a zástupci KSČM, ke kterým se připojili i dva ze čtyř zastupitelů ČSSD, vytvořily účelovou koalici. V opozici se ocitla ODA, KDU-ČSL a Volba pro město. Cíle bylo dosaženo. Sedmnácti hlasy, ze dvacetisedmi, byl zvolen ing. Milan Hejduk, který v uplynulém období vykonával funkci místostarosty.

Zamyšlení nad komunálními volbami

I mizerná demokracie je lepší než totalita. V totalitním státě je člověk - občan jen hříčkou v rukou státního aparátu. Otázkou je, kde je ale hranice mezi jedním a druhým. První dekáda demokratického vývoje po předchozí komunistické totalitě se významnými úspěchy chlubit nemůže. Vyměnila se (a i to jen částečně, protože český národ je odborníkem v převlékání kabátů) vládnoucí „elita“, méně již státní a ministerští úředníci, téměř vůbec ne učitelé a kulturní pracovníci. Jsou uzákoněna některá lidská práva.

Vznik drahých kamenů podle Hildegardy von Bingen

K oblíbeným pracím středověku patřily traktáty o drahých kamenech a jejich významu, označovány byly jako Lithika (z řeckého lithos = kámen), nebo Lapidaria (z latinského lapis = kámen). Mezi ty zajímavé patří i De Lapidibus od Hildegardy von Bingen (1098 - 1179). Jde o čtvrtou knihu z jejího rozsáhlejšího díla Fyzika. Oddíl o drahých kamenech byl dokončen v roce 1150.

Hildegarda byla od svých osmi let žákyní poustevnice Jutty von Spanheim z Disibodenbergu.

Pyrenejští speleologové znají Bozkovské jeskyně

Na začátku července jsem se vrátil z jižní Francie. Strávil jsem zde několik týdnů studiem zdejších jeskyní. Měl jsem při tom možnost hovořit s francouzskými jeskyňáři, studenty vysokých škol a pracovníky Pyrenejského národního parku. Pohyboval jsem se v areálu o rozloze více než pět tisíc kilometrů čtverečních. Navštívil jsem řadu zpřístupněných a několik desítek dalších jeskyní a propastí.

Syndikovat obsah