Financování elektrárny Temelín

Zástupci ČEZ se nechali již vícekrát slyšet, že financování stavby jaderné elektrárny Temelín (JETE) je plně hrazeno jejich podnikem. Daňoví poplatníci prý nejsou touto stavbou zatíženi, naopak při její likvidaci na ně tíha nákladů dopadne. Jde o demagogickou argumentaci, protože náklady na výstavbu se promítají do neustále se zvyšující ceny elektrické energie a tu již daňoví poplatníci ve svých peněženkách pociťují delší čas.

Dostavba Temelína není jen otázkou ekonomickou

Nyní když došlo na lámání chleba v případě jaderné elektrárny Temelín (JET), je třeba, aby každý vyjádřil svůj postoj. Bohužel seriozněji se o ukončeni stavby jedná až po dlouhých devíti letech zbytečných nákladů za které může ekonomicko-technokratická lobby, jejímiž představiteli byli dříve Václav Klaus a Vladimír Dlouhý, dnes pan ministr Grégr. Necitelnost k problematice životního prostředí a povýšení podnikatelských zisků nade vše je ošklivou daní, kterou jsme za odstranění komunistického diktátu zaplatili.

Hrozí Zemi katastrofické srážky s kosmickými tělesy?

Když jsem před dvaceti lety, v roce 1979, napsal do Geologického průzkumu příspěvek s tímto názvem, řada mých tehdejších kolegů se pošklebovala a říkala, že jsem se zbláznil. O necelých deset let později se planetární katastrofismus stal nejen módním, ale i seriozním vysvětlením řady výrazných vývojových změn na povrchu naší planety. Můj text starý dvacet let neztratil svou platnost a tak jej ve zkrácené formě předkládám našim čtenářům.

S kosmickou hmotou se lidé setkávali v podobě meteoritů během celého svého vývoje.

O způsobu informování občanů Turnova by se mělo jednat

Dosavadní systém informování veřejnosti není jednotný. Mnohé výstupy z městem dotovaných medií, hlavně RTT, byly už od samého počátku velmi subjektivně předkládány, v několika případech nebyly ani pravdivé, nebyly tedy „úřední“. Je přirozené, že nelze nikdy zcela vyloučit, aby pracovníci hromadných sdělovacích prostředků reprodukovanou informaci nějak nezkreslili, ať již záměrně, nebo omylem.

Kdo má volit slova?

Na tiskovce města Turnova 1. března 1999 se starosta ing. Hejduk vyjádřil na dotaz, jak to je s Turnovským rozpočtem, když bylo v Zemských novinách uvedeno, že je přebytkový velmi nevybíravě, zhruba těmito slovy: Kdybyste byl na únorové tiskovce, mohl jste se mně zeptat a dověděl byste se že každý obecní rozpočet je ze zákona vyrovnaný. Dále vyjádřil své rozladění a zklamání nad tím, že jeho výrok o rozpočtu města v ZN jsem uváděl na pravou míru. Dokonce říkal něco o vhodné volbě slov.

Dopis starostovi Turnova ing. Milanu Hejdukovi

V Turnově dne 22. 2. 1999

Vážený pane starosto,
patřím k těm, kteří jsou přesvědčeni o tom, že hospodaření našeho města není v nejlepších rukou. Ve volebním programu VPM jsme občanům, kromě jiného, slibovali kontrolu některých starších rozhodnutí města. Hlavně tento bod byl nepřijatelný pro Vás osobně a řadu bývalých zastupitelů. Bylo to také důvodem pro koaliční jednání vedená zastupiteli, kteří se na hospodaření města v uplynulém období podíleli buď přímo, nebo alespoň svým souhlasem.

Proč se v Turnově brání kontrole minulého hospodaření?

Patřím k těm, kteří jsou přesvědčeni o tom, že hospodaření Turnova není v nejlepších rukou. Mohu se ale mýlit a dokonce bych byl rád, kdyby tomu tak bylo. Ve volebním programu strany Volba pro město (VPM) jsme občanům, kromě jiného, slibovali i kontrolu některých starších rozhodnutí města. Nemůžeme to ale prosadit, přestože jsme skončili jako třetí nejsilnější uskupení. Účelová koalice seskupená kolem bývalého místostarosty, nynějšího starosty ing. Milana Hejduka, pokládá jakoukoli kontrolu minulého hospodaření za nepřijatelnou.

Jak informuje starosta Turnova novináře

V Zemských novinách ze 17. února se objevila zpráva s názvem Letošní rozpočet v Turnově schválen s přebytkem. Zdrojem informací přebytku 9,6 milionu korun v městském rozpočtu jsou informace podané starostou města ing. Hejdukem na pravidelné tiskové konferenci. V příjmové části rozpočtu figuruje 225,75 milionu korun, zatím co ve výdajích se počítá pouze s 216,1 milionem korun. Město, podle ing. Hejduka prý „není nijak horentně zadluženo“.

K čemu jsou katalogy firem v Čechách?

Dochází k tomu v posledních, nebo naopak prvních měsících roku. Většina drobných výrobců a obchodníků zná tuto situaci. S umělým úsměvem ve tváři vejde do dílny nebo prodejny elegantně oblečený mladý muž či žena s nabídkou: „Připravujeme katalog firem, bez uvedení v katalogu nemůže vaše firma existovat.“ Následuje vodopád slov s ukázkami potištěných stránek. Na závěr zaplatíte tolik a tolik, nebo tolik a tolik. Jednou či dvakrát se člověk nechá napálit reklamním sloganem „Kdo není v katalogu firem XY, ten jako by nebyl“. Za čas ale zjistí, že v Čechách je opak pravdou. Většina tzv.

Baronka Ulrika von Levetzow

Před sto lety 13. listopadu 1899 zemřela baronka Ulrika von Levetzow, žena, která dodnes zůstala symbolem romantismu devatenáctého století. Ostatně celý svůj život s devatenáctým stoletím spojila. Jak je známo, sedmnáctiletou šlechtičnu si oblíbil ve svých 72 letech německý básník a současně dvorní rada, tedy státní úředník, Johan Wolfgang Goethe. Věnoval jí jednu ze svých nejkrásnějších básní Elegii.

Syndikovat obsah