Pokles úrovně Univerzity Karlovy potvrdil i další žebříček vysokých škol

http://www.denik.cz/ze_sveta/pokles-urovne-univerzity-karlovy-potvrdil-i...

Čerstvý celosvětový žebříček, který sestavil prestižní britský magazín Times Higher Education, vystavil českému vysokému školství nelichotivé vysvědčení. Zatímco ještě před pěti lety v něm Univerzita Karlova coby nejlépe hodnocená česká instituce zaujímala dělené 301. až 350. místo, nyní se mezi prvních 400 vysokých škol žádný český zástupce neprobojoval

.

Žebříček tradičně opanovaly anglosaské školy. V první desítce se usadilo sedm amerických škol v čele s Kalifornským technologickým institutem, Stanfordskou univerzitou, MIT a Harvardem. Brity na špici reprezentují kromě univerzit v Oxfordu a Cambridgi také Královská univerzita v Londýně. Z kontinentální Evropy se nejvýše umístila Spolková vysoká technická škola v Curychu na desáté pozici. Euroatlantickou dominanci narušila až 22. Národní univerzita v Singapuru. Nejlépe hodnoceným zástupcem Německa se stala Mnichovská univerzita s číslem 34. Univerzita Karlova skončila na děleném 401. až 500. místě. Propad nejstarší české vzdělávací instituce potvrdila také britská společnost Quacquarelli Symonds. V jejím červnovém srovnání spadla z loňské 279. na letošní 314. příčku.

Žebříček THE Kompletní žebříček Times Higher Education World University Rankings si můžete prohlédnout zde. Pro české akademiky může být útěchou, že nejlepší polské a slovenské vysoké školy (Univerzita Komenského v Bratislavě, Jagellonská a Varšavská univerzita) dopadly ještě hůře – skončily na dělené 601. až 800. příčce. Kategorii rozvojových zemí vede univerzita v Pekingu, Lomonosova univerzita v Moskvě skončila třetí, univerzita v estonském Tartu čtyřiadvacátá. V tomto výseku patří Karlově univerzitě 39. místo, o které se dělí s Bosporskou univerzitou v Istanbulu.Nejnižšího skóre ze třinácti českých vzdělávacích institucí dosáhla Technická univerzita v Liberci. Bídně dopadla zejména v kritériu citací. Podle žebříčku jsou české vysoké školy otevřené mezinárodnímu prostředí, pokulhávají však v oblasti výzkumu a bohužel také vlastní výuky.

Masarykova univerzita, druhá nejlépe hodnocená česká škola, skončila v šesté stovce. Mezi ty kvalitnější patří v Česku podle žebříčku také Vysoká škola chemicko-technologická, České vysoké učení technické a Univerzita Palackého v Olomouci. Autor: Michal Janko

Tento převzatý příspěvek si dovolím doplnit svým starším textem věnovaným vzdělávání u nás v posledním desetiletí, osobně se domnívám že jde o vážný problém. Proč klesá úroveň vzdělání v Čechách - Co vidím jako podstatné, je zamezení toho, aby se laciné tituly Mgr. a Bc. rozdávaly na obskurních typech VŠ nebo za úplatky (skutečné či virtuální). Těmi virtuálními míním právě ten typ úplatku, kdy požadavky školy na znalosti a schopnosti studenta klesají limitně k nule a škola ho nechává procházet, protože potřebuje platbu z ministerstva školství na studentovu hlavu. A tento problém je doslova alfou a omegou českého vysokého školství.

Kromě škol se slabým programem a nízkými požadavky na znalosti obecně se i na vysokých školách tradičních a zavedených, právě jako UK, ČVUT atd. udržují při životě studenti, kteří na to jednoduše nemají, ale škola je z ekonomických důvodů potřebuje. Navíc kvalita tříletého bakalářského studia je leckde velmi slabá. Ostatně o tom se lze přesvědčit, pokud se udělá na právnických a sociálních oborech kontrola původnosti a kvality bakalářských prací.

Problematická je současná motivace velké části studentů. Oni totiž o znalosti a vědění nestojí. Jde jim pouze o TITUL. A to je problém současné politiky obecně a ministerstva školství zvlášť. Vláda není schopna nastavit ve státních službách hodnocení na základě znalostí a výkonu. Platové třídy a funkce se přidělují za tituly, ne za schopnosti. Proto získávají záhadné bakalářské tituly, nemající ani nejmenší vazbu na jejich profesi, úředníci a policisté. Mají titul a s ním nárok na povýšení. Nestudují proto, aby svými většími ZNALOSTMI měli lepší šanci než druzí.

Ve státní správě by mělo být zajištěno konkrétní vzdělání ať již v rámci některých kateder vysokých škol, nebo postgraduálními kurzy, které by bylo zakončeno řádnou zkouškou a diplomem, nebo atestem. Paradoxně stále je mezi úředníky (hlavně na komunální a krajské, ale i ministerské úrovni) jen slabá počítačová gramotnost. Diplomovaný úředník nebo policista s konkrétními znalostmi by byl užitečnější než problematice nerozumějící bakalář a odpovídající ocenění včetně platu, by si zasloužil.

To, co uvádím pro studium vysokoškolské, platí i pro to středoškolské a základní. Problém bude i v kvalitě vzdělání a přístupu učitelů. Snaha některých zviditelňovat se primitivním antikomunismem je trapná. Učitelé by se měli věnovat kvalitnímu vzdělávání svých žáků. Určitě by to bylo užitečnější než hloupé antikomunistické výpady.