Rozloučení s prof. Jiřím Kontou

Prof. RNDr. Jiří Konta, DrSc., světově uznávaný mineralog a petrolog, zemřel po dovršení věku 95 let, po krátké nemoci 22. února 2017 ve Vinohradské nemocnici. Rozloučili jsme se s ním v pátek 3. března 2017 v 11.00 hodin ve Velké obřadní síni krematoria v Praze - Strašnicích. Působil jako děkan a profesor Přírodovědecké fakulty UK a byl zakladatelem moderního českého výzkumu o jílových minerálech.

V letech 1985–89 byl Prezidentem významné mezinárodní společnosti AIPEIA (Association International pour l'Etude des Argiles), dále pak členem komise pro cenu Bradleyho 1986–89, honorárním členem Polské mineralogické společnosti a Arcillas Society (SEA) ve Španělsku.

Dlouhodobě působil na Karlově Univerzitě jako pedagog a výzkumný pracovník. Byl zakladatelem výzkumu jílových minerálů u nás. Jeho odborné zájmy byly mnohem širší. Věnoval se i posuzování kvality cementářských surovin a společně s prof. Bouškou, studoval české vltavíny. Ověřoval vznik skulptace vltavínů leptáním. Jako první experimentálně ověřil fugacitu oxidů, tj jejich selektivní vypařování během exploze kosmického tělesa v kráteru Ries v Bavorsku, která vltavínům dala vzniknout, a která se podílela na vzniku všech tektitů.

Napsal stovky odborných článků a posudků, sám nebo s dalšími autory napsal řadu monografií, ze kterých si zaslouží jmenovat jeho Jílové minerály, společně s prof Hejtmanem Horninotvorné minerály a s prof Bouškou Vltavíny.

Měl nejen odborné, ale i umělecké zájmy (jedna z jeho dvou dcer je kunsthistoričkou v Itálii). Napsal v letech 2009–10 čtivou knihu vzpomínek, kterou nazval Slyšet své srdce. Zde zachytil vzpomínky na dětství prožité s rodiči a sourozenci ve Žlebech, léta strávená v čáslavském gymnáziu, ale i pobyt na nucených pracích v Německu či následné věznění v koncentračním táboře Mauthausen. V jeho vzpomínkové knize jsou prezentovány i bohaté styky s předními světovými mineralogy a geology, navázané během jeho cest a při spolupráci s významnými vědeckými pracovišti v USA a dalších státech. Popisuje i okolnosti vzniku mezinárodního vědeckého časopisu Applied Clay Science, k němuž došlo na základě autorova podnětu. Kniha byla přeložena do angličtiny a vyšla v letošním roce pro zahraniční čtenáře.

Ve volných chvílích se věnoval i malování. Jeho obraz Vězeň z Mauthausenu se nachází v Holocaust Museum ve Washingtonu. Sám vlastním obraz nazvaný Alchymista, který mi daroval. Měl jsem totiž to štěstí, že jsem v letech 1961 – 1966 studoval na PFUK obor sedimentární petrografie a mým školitelem byl právě pan profesor Konta. Po promoci jsem s ním zůstal v kontaktu a radil se s ním když jsem se věnoval technické petrografii v Karborundu n.p. Benátky n.Jiz. . V roce 1981 mi umožnil udělat rigorosní zkoušku a dosáhnout titulu RNDr. I přes to, že tomu, pro můj přístup k okupaci republiky v roce 1968, chtěli funkcionáři KSČ Mladoboleslavského okresu a personální náměstek Geoindustrie n.p. zabránit.

Vzpomínku na mého oblíbeného pana profesora si dovolím ukončit jeho výrokem: "Odpustit, ale nezapomenout, nikomu neubližovat, být statečný a klidný, až do konce svého života" což se stalo jeho životním krédem po roce 1989.