OSN

pod tímto názvem poslal zajímavou úvahu geofyzik Karel Valášek žijící čtyřicet let v Denveru, jeho slova stojí za přečtení a proto se se svými čtenáři o ně dělím. 2arel Valášek se podílel v roce 1957 svým geofyzikálním měřením na objevu Jezerního dómu Bozkovských dolomitových jeskyní. S jeho zajímavými texty se můžete setkat také ve Zpravodaji české geologické společnosti. Ale zpět k úvaze kterou nazval OSN.:

Ve vesmíru zřejmě platí, že vedle sil porušujících rovnovážné stavy působí zároveň i síly, které vrací nové poměry a vztahy do rovnovážného stavu. Síly působící velké změny jsou obvykle značné a uplatnují se krátkodobě. V našem blízkém okolí vznikají rychle kopce a doliny, které pomalu zanikají a ve společnosti se objevují problémy, které lze různě řešit. Rodina je zřejmě elementární člen lidské společnosti.

Rodinu charakterizují různé více či méně zřejmé znaky. Zřejmý je počet členů rodiny, jejich barva, řeč, stáří a zastřenější jsou třeba povahové vlastnosti, vzdělání, politické zaměření, náboženství a schopnost vytvářet úspěšně obce, města, státy a vůbec elementy globální společnosti. Vztahy v rodině jsou složité, proměnlivé s předmětem trvalého pátrání po rozumném řešení. Rodina hospodaří s určitým množstvím životních prostředků a její členové si konkurují v jejich rozdělování. Kombinace vztahů v rodině se vymyká jednoznačnému pojeti všech jejích členu a často vyžaduje autoritativní řešeni přicházející zevnitř nebo i zevně. Demokracie v rodině nemá rovnoprávné zastoupení a rozhodování idealně přísluší jejím členům v závislosti na jejich přínosů materiálním i morálním.

Kombinace vztahů rodinných se rychle umocňuje s počtem rodin zastoupených ve společnosti. Je potěšitelné, že i miliony rodin žijí ve funkčních společenských útvarech jako je stát po mnoho pokolení. Stát prosperuje díky společným zájmům jeho občanů, pokud vytváří funkčnější formy existence absolutně i relativně ve srovnání se sousedními státy. Koexistence sousedních států je přirozeně složitější než členů v rodině, ale principy jsou stejné. Děti přerostou v dalším vývojovém stadiu rodinu v životním významu a uplatnění a většinou na vyšší společenské úrovni. Sousedni státy se vyvíjejí nerovnoměrně, vznikají třeba nové státy a případně spojené státy. Vývoj doprovázejí válečné konflikty. Člověk má totiž principiální tendenci získávat ze společného krajíce největší sousto pro sebe. K dosažení svého cíle používá rozličné metody, jako sdružování, vytváření nepřátel na ideologických, rasových, nacionalistických a jinych principech, které se právě namanou. Většinou se uplatňuje pravidlo, že větší a silnější má pravdu a právo na své straně. Konkurenční proces je doprovázen značným utrpením a obětováním většiny společnosti.

Historie je svědkem zmíněných společenských vztahů od nepaměti. Po světových válkách dvacátého století se společnost ocitla ve stadiu, kdy svými válečnými prostředky se může vymlátit během hodin ba i minut za současného stavu válečného arzenálu. Civilizovaná část společnosti je první na ráně, zatímco v méně civilizovaných částech světa se vyskytuje nedostatek cílů a tudíž nejprimitivnější formy společnosti mají největší naději na přežití. Světové trhy tudíž stojí tváří v tvář možnosti svého rychlého zániku. Světové trhy se také mohou spokojit s kompromisem, že začnou pěkně od začátku na trzích zbytkových. Trhy jsou zřejmě zcela neosobní a jako takové nemají žádnou společenskou odpovědnost podobně jako roboti. Pokud na řešení situace nestačí lidská inteligence, vznikne příležitost pro inteligenci umělou. Zbývá filozofická otázka, kterou si lámou nejlepší hlavy světa, zda umělá inteligence bude schopna zlikvidovat vesmír. Selský rozum naznačuje, že nikoliv, poněvadž umělá inteligence pracuje v rámci přírodních zákonů vesmíru, ve srovnání s poměry ve sluneční soustavě blížící se svými rozměry nekonečně k nule, má vesmír poměrně dobrou pozici k dalšímu trvání. Některým vědcům přirozeně vrtá hlavou Higgsův boson, jako boží částice, která drží celý vesmír pěkně pohromadě. Začne-li umělá inteligence rozklad vesmíru od matičky Země, zánik bude postupovat rychlostí světla a než dostihne současný okraj vesmíru, uplyne nejméně třináct miliard let. Problém komplikuje další možnost, že vesmír se rozpíná rychlostí větší než světla, takže se bude od svého zániku neustále vzdalovat s počátečním náskokem 13 miliard let.

Organizace Spojených Národů, OSN, představuje existující lidský výmysl, v němž je momentálně sdruženo 193 zemí světa. Její zárodky se datují do období před druhou světovou válkou a po ní se postupně rozrostla do současných rozměrů. Encyklopedická literatura si přirozeně láme hlavu s její funkcí v politickém světě. Bez hlubokých analýz se lze domnívat, že OSN je jakýmsi zrcadlem morálních společenských kvalit, kterým nelze v současném světě komunikací uniknout. OSN může soustřeďovat informace z celého světa kdykoliv rychlostí blesku. Také reprezentanti zastoupených zemí se mohou k poradám dostavit během jednoho dne, jak se pravě během září 2015 přihodilo. Na jednáních se světová politická elita předhání za přikyvování svých spojenců v obviňování své mocenské konkurence ze zločinů proti lidskosti, tedy amorálnosti. Stav globální morálky se v procesu automaticky prezentuje. OSN problémy světa nevyřeší. Poskytuje však v rámci celého světa možnost nahlédnout do globálních vztahů širokým vrstvám veřejnosti, pokud je tyto problémy budou zajímat.

Karel Valášek, Denver USA

Karel Valášek, Denver 1.10.2015
  • Karel Valášek, Denver 1.10.2015