Kyjev už neovládá Krym

Tento zajímavý příspěvek popisující současnou situaci napsal Roman JANOUCH. Domnívám se, že v záplavě jednostranných mediálních zpráv si text pozornost zasloží. To je důvodem proč jsem článek přetiskl (it).

Napětí kolem ukrajinského a zároveň proruského poloostrova Krym se o víkendu vyostřilo, když ruský parlament v sobotu schválil záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Ukrajině ruské vojáky, aby bránili bezpečnost tamních obyvatel. Ta je totiž nejen podle premiéra Krymu Sergeje Aksjonova ohrožena. Kyjev včera účelově obvinil Moskvu z vyhlášení války a nařídil mobilizaci. Možná i proto, že v sobotu se na východě Ukrajiny uskutečnil bezpočet masových proruských demonstrací, které dokládají opačné mínění většiny obyvatel oblasti, než jaké znepokojenému Západu předkládá nová ukrajinská garnitura.

Z Krymu přicházejí zprávy, že ruští vojáci poloostrov prakticky obsadili a že ukrajinská vláda tuto oblast už de facto neovládá. Úřadující prozápadní ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov žádá svět o konkrétní kroky, které by Kyjevu pomohly. Představitel krymské vlády v sobotu večer oznámil, že prorusky orientovaná samospráva autonomie převzala kontrolu nad ukrajinskými silovými strukturami. Na straně krymských úřadů přitom podle dostupných zpráv působí ruští vojáci, kteří blokují ukrajinské vojenské základny. Kyjev se snaží zpochybnit legitimitu krymského vedení, které požádalo Moskvu o pomoc: prezident Turčynov v sobotu podepsal dekret označující jmenování premiéra Krymu Sergeje Aksjonova do funkce za nelegální. Jeho ale zase za nelegálního prezidenta považuje lidem zvolený prezident Viktor Janukovyč. Aksjonova před několika dny zvolil do čela nové krymské vlády regionální parlament.

Hlavním tématem ukrajinské krize se v posledních hodinách stal právě Krym, kde převládající ruskojazyčné obyvatelstvo odmítá novou vládu v Kyjevě. Ta nahradila kabinet promoskevského prezidenta Viktora Janukovyče, jehož před týdnem ukrajinský parlament odvolal pod tlakem několikaměsíčních kontroverzních demonstrací a bojůvek. Jejich účastníci kritizovali Janukovyčovo rozhodnutí dočasně odstoupit od podpisu asociační dohody s Evropskou unií a dát přednost spolupráci s Moskvou.

Ve východoukrajinském Doněcku se v sobotu na podporu Janukovyče sešlo asi 10 000 lidí. Informovala o tom agentura AFP. Doněck, kde žije početné ruskojazyčné obyvatelstvo, byl považován za Janukovyčovu mocenskou základnu. Demonstrace se konaly i v Simferopolu či Charkově, kde se proruští aktivisté pokusili obsadit sídlo místního guvernéra. Některým se podařilo dostat dovnitř a vyvěsit ruskou vlajku. Demonstranti na Krymu skandovali proruská hesla a mávali ruskými vlajkami. Zazněly také výzvy připojit autonomní Krym k Rusku.

Ruské kroky na Krymu nepochopeny. Vývojem kolem Ukrajiny je znepokojen západní svět, přičemž z mnoha zemí se ozývají poněkud předčasné výzvy, aby se Rusko nesnažilo problémy řešit vojenskou silou. Kriticky se vůči Moskvě vyjádřili také čeští představitelé. I prezident Miloš Zeman prohlásil, že »jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat«. V noci na včerejšek mimořádně jednala Rada bezpečnosti OSN, od které se však nečekalo jednoznačné usnesení s ohledem na postavení Ruska. To má jako jeden ze stálých členů Rady možnost jakékoli hlasování blokovat. Američané alespoň vyzvali k urychlenému vyslání pozorovatelů OSN a po léta opomíjené Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajinu. USA vyhrožují také ekonomickými sankcemi a spolu s Velkou Británií a Francií pozastavením příprav chystaného červnového summitu G8 v Soči.

Moskva svůj postup zdůvodňuje ukrajinskou vnitropolitickou krizí a tvrdí, že musí chránit životy ruských občanů a krajanů. Ze zhruba dvou milionů obyvatel Krymu je totiž 58 % Rusů. Ruská státní tisková agentura ITAR-TASS včera informovala o zprávě ruské pohraniční stráže, že navíc z Ukrajiny do Ruska odešlo během ledna a února přibližně 675 000 Ukrajinců a že jde o známky humanitární katastrofy.

Barack Obama ovšem ruské argumenty nebere na vědomí a v noci na včerejšek o vývoji 90 minut telefonicky hovořil s Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu prohlásil, že Rusko si vyhrazuje právo bránit své zájmy a zájmy rusky mluvících obyvatel v případě násilí na východě Ukrajiny či na Krymu. Obama ovšem pohyby ruských vojsk označil za »jasné porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny, což znamená porušení mezinárodního práva«. Americký ministr zahraničí John Kerry včera dokonce odsoudil ruský postup jako »neuvěřitelný akt agrese«.

Bylo by zajímavé dotázat se ho v této souvislosti, jak by hodnotil 15 let starou 78 dní a nocí trvající skutečnou agresi USA a NATO proti bývalé Jugoslávii, během níž bylo mj. kazetovými bombami, tříštivými pumami a ochuzeným uranem povražděno na 2500 a zraněno na 5000 nevinných civilistů...! Pokud jde o Kerryho vyhrožování sankcemi - pohrozil Moskvě zákazem udělování víz, zmrazením účtů či obchodní blokádou. Američané si ale jistě dobře uvědomují, že jejich evropští spojenci jsou odkázáni na dodávky ruského nerostného bohatství, takže Kerryho výhrůžky není třeba brát až tak vážně.

O vývoji kolem Ukrajiny včera na mimořádné schůzce v Bruselu jednali velvyslanci členských zemí NATO, dnes je ze stejného důvodu svolána schůzka ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Český premiér Bohuslav Sobotka na včerejší večer svolal předsednictvo Bezpečnostní rady státu.

Co se dělo v sobotu, Užitečné bude shrnout si, proč všechen ten humbuk!? Jednotlivé sobotní kroky obou stran (spolu s již podrobně popsanými proruskými demonstracemi na str. 1) totiž na sebe úzce navazovaly...

  • - Šéf autonomní vlády na ukrajinském Krymu Aksjonov v sobotu ráno oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti. Zároveň požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc.
  • - Ukrajinské ministerstvo obrany kvůli napětí na Krymu zvýšilo pohotovost armády v oblasti. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk mezitím opětovně vyzval Moskvu, aby se zdržela všech vojenských přesunů na Krym, kam prý již Rusko v posledních dnech přemístilo 6000 vojáků.
  • - Rusko oznámilo, že je extrémně znepokojeno vývojem na Krymu.
  • - Ruští vojáci prý obsadili vojenské letiště na východě Krymu a pokusili se ovládnout základnu protivzdušné obrany. Mezinárodní letiště v Simferopolu, správním středisku Krymu, bylo uzavřeno.
  • - Ruská Státní duma vyzvala prezidenta Putina, aby podnikl opatření ke stabilizaci situace na Krymu.
  • - Ruský prezident Vladimir Putin požádal parlament o povolení využít v Ukrajině ruské vojáky do normalizace situace v zemi. Ruská Rada federace (horní komora parlamentu) v přímém televizním přenosu žádost jednomyslně schválila.
  • - Ukrajinský opoziční vůdce Vitalij Kličko v reakci na ruský postoj vyzval k mobilizaci ukrajinské armády a požádal o pomoc Radu bezpečnosti OSN a ... pakt NATO. Nová moc v Kyjevě označila kroky Moskvy za vyhlášení války a povolala všechny vojenské zálohy.

Promoskevsky orientovaná krymská samospráva už kontroluje prakticky všechny ukrajinské silové struktury na autonomním ukrajinském poloostrově Krymu. Prohlásil to podle agentury Interfax místopředseda krymské vlády Rustam Temirgalijev. Všechny ukrajinské ozbrojené síly na Krymu jsou podle něj blokovány, část z nich je odzbrojena a část přešla na stranu krymské administrativy. Agentura AP informovala o údajném přesunu stovek ruských vojáků ze Sevastopolu do krymské metropole Simferopolu. Šlo prý o 12 nákladních vozidel s vojáky, jedno obrněné vozidlo a také dvě sanitky. List Ukrajinska pravda zase podle očitých svědků napsal, že se Rusové chystají obsadit ukrajinskou základnu v Sevastopolu.

Krymská vláda prý rovněž převzala kontrolu nad ukrajinskými policejními útvary v autonomii a úřadovnou ukrajinské prokuratury. Na stranu obyvatel Krymu podle regionálního vicepremiéra přecházejí i útvary protivzdušné obrany ukrajinské armády, které jsou na poloostrově.

Známkou toho, že Rusko dokončuje obsazování poloostrova, je podle agentury Reuters i včerejší prohlášení ukrajinské pobřežní stráže, že stahuje svá plavidla ze základen v Sevastopolu na západě Krymu a v Kerči na východě. Lodě pobřežní stráž povolala do Oděsy a do východukrajinského Mariupolu. Již v sobotu ukrajinská pobřežní stráž z obav, že by o lodě mohla přijít, vydala posádkám rozkaz opustit krymské základny.

Rusko má na Krymu pronajatou námořní základnu, na které je údajně na 25 000 mužů. Na západ od Krymu se soudí, že ruští vojáci se na Krymu zapojili do obsazování významných objektů, byť místní média v této souvislosti informovala jen o rusky hovořících neznámých ozbrojencích v neoznačených uniformách a krymští představitelé používají termín krymská domobrana...