České vysoké školství

Ústav pro informace ve vzdělávání evidoval k loňskému roce v ČR 26 veřejných a 45 soukromých vysokých škol. Vzhledem k počtu obyvatel je to bezesporu příliš mnoho. Pravděpodobně se pokles populace dotkne soukromých i veřejných vysokých škol, uvedla ČTK.

Lidí s předpoklady pro vysokoškolské studium je v populaci pořád stejně, ne-li méně. Bez ohledu na to v posledních letech nabírají nové vysoké školy čím dál víc studentů. Při tom je vhodných maturantů čím dál méně. Přesto si ministryně školství Miroslava Kopicová myslí, že soukromé vysoké školy jen doplňují studijní nabídku. Řekla to 23.9. na tiskové konferenci.

Soukromé vysoké školy se však potýkají současně i s nedostatkem vlastního kvalifikovaného pedagogického personálu. Podle rektorky Vysoké školy finanční a správní ,Bohuslavy Šenkýřové, se sice tyto školy obejdou bez státního rozpočtu, ale žijí z roku na rok. Postrádají dlouhodobou koncepci rozvoje.

V rozmezí let 2012 až 2014 dojde k propadu počtu studentů na vysokých školách, demografický vývoj je neúplatný. Pokles počtu žáků trápí zatím jen základní a střední školy. Pro soukromé vysoké školy to však znamená problém. Bude stále snazší dostat se na veřejné vysoké školy, ubude tedy zájemců o placené vzdělávání. Zatím mají studenti největší zájem o humanitní a společenskovědní disciplíny. To se musí rychle změnit. Zaměstnavatelé o současné humanitní absolventy nemají zájem. Potřebují spíše informatiky a techniky. Technické obory nejsou dosud na soukromých vysokých školách výrazněji zastoupeny. Uchazeči si časem budou nuceni více vybírat obory studia podle budoucí uplatnitelnosti na trhu práce. Část soukromých vysokých škol se jeví již dnes jako zbytečná.

Vzhledem k tomu, že soukromé vysoké školy získávají většinu peněz na provoz ze školného, které se pohybuje v řádu desetitisíců za semestr, vyvolávají u veřejnosti představu (bohužel často oprávněnou), že o úspěchu studia rozhodují spíše finanční možnosti rodičů než talent studentů. Navíc privátním VŠ ubralo na pověsti, že za poslední rok musely být dvě z nich zrušeny kvůli nízké kvalitě studia. Nejnovější personální aféry na plzeňské Právnické fakultě Západočeské univerzity, včetně opsání dizertace proděkanem, to jen potvrzují. Ostatně současné neobhájení tamních doktorandských akreditací by mohlo být prvním krokem k jejímu zrušení.