Ivan Turnovec

Když národ povýší zisk na jediného svého Boha, a to je případ uplynulých šestadvaceti let, tak potom skáče jen z jednoho morálního bahna do druhého a je úplně jedno, kdo mu vlastně vládne. Výměna nejvyšší garnitury, navíc problematická, nestačí neboť soudci, politici a celý byrokratický systém je stále stejný. Ostatně vládnou v podstatě ti samí lidé, ti samí úředníci. Parazitují na nemoralitě a administrativa „vyvolených“, odtržená od normálního života vlastními osobními výhodami, se opíjí alibistickou propagandou svých pochybných „úspěchů“.

Pravdou je, že dochází ke stále výraznějšímu oddělování lidského druhu od ostatní přírody planety. Lze to sledovat v souvislosti s rozvojem vědy a techniky. Naše společnost se stala společností spotřební. S zvyšující se osobní spotřebou souvisí zvětšující se objem nejen technolitů, t. j. produktů člověkem vyráběných a používaných ale i nejrůznějších technologických a jiných odpadů. Existují již celé masy materiálů které nemají přirozený původ. Na skládkách vzniká zcela nové prostředí neslučitelné mnohdy s pod mínkami pro život.

Musíme nyní co nejvíce oslovit poslance Parlamentu ČR, aby podpořili ústavní právo na zbraň a musí nás být co nejvíce, aby tlak na ně byl dostačující!!! Dne 14. března 2017 totiž schválil Evropský parlament směrnici Evropské komise, která v celé EU výrazně omezí vlastnictví a režim nakládání se všemi typy doposud legálních zbraní v rukou slušných a zákona dbalých občanů.

Prof. RNDr. Jiří Konta, DrSc., světově uznávaný mineralog a petrolog, zemřel po dovršení věku 95 let, po krátké nemoci 22. února 2017 ve Vinohradské nemocnici. Rozloučili jsme se s ním v pátek 3. března 2017 v 11.00 hodin ve Velké obřadní síni krematoria v Praze - Strašnicích. Působil jako děkan a profesor Přírodovědecké fakulty UK a byl zakladatelem moderního českého výzkumu o jílových minerálech.

Jak to vidí a cítí jeden z čechoameričanů, kteří po roce1968 opustili republiku. Napsal a poslal z Denveru 22.11.2016 Karel Valášek: Máme co jíst. Obchody jsou plné zboží a zákazníků. Podobná situace již trvá mnoho let bez pozorovatelných změn. Nadbytek zboží je zřejmý a zájem o něj neochabuje. Vzhledem k ekonomickým ukazatelům zadlužení společnosti vzrůstá podobně jako množství služeb v rámci tak zvaného národního důchodu.

Počasí se mění, což je normální.

Majitel pražské košer restaurace Aaron Günsberger se dostal až na stránky New York Times. S „koltem“ za pasem vyrazil na Staroměstské náměstí, kde si Martin Konvička se svými přívrženci hrál na zabijáky teroristické organizace ISIS a střelbou do vzduchu vyděsil desítky turistů. Podle svých slov si ale nešel hrát na Ramba, ale vyhodnotit bezpečnostní riziko pro židovskou čtvrť. Z rozhovoru který poskytl 26.srpna serveru EXPRES jsem si dovolil vybrat jeho aktuální vyjádření ke snaze EU omezit legální držení střelných zbraní:

Pražské květnové povstání už je pro většinu našich mladších spoluobčanů jen zaprášeným historickým obrazem a smršťuje se pro ně jen na kladení věnců a projevy samolibých politiků. Pamětníků kvapem ubývá.A to je škoda. Přicházejí totiž „historizující politici“, kteří sami o událostech nic nevědí, nicméně v režii sudetoněmeckého landsmanšaftu celou historii zplošťují na křivdy proti německému civilnímu obyvatelstvu. Ve svých třiasedmdesátii vím o těch dnech také pouze zprostředkovaně, ale z první ruky. Otec se společně s dr.

Prosvětlením pomyslného hranolu vzpomínek ze 60. let vidíme spektrum, v němž zůstává hodně neopakovatelného nejen v našem sentimentu, ale v různých jiných významech celé této éry 20. století. A na jejím prahu v roce 1961 nás doba školským řádem přiváděla na vysokou školu v pouhých 17 (a průmyslováky v 18) letech, což se potom také už neopakovalo.

Zlatá promoce, která se uskutečnila 16. dubna 2016 v Karolinu v rámci oslav Celoživotního vzdělávání s Fesativalem absolventů, umožnila, že jsme se setkali my absolveni Přírodovědecké a několika dalších fakult KU. Nesešli jsme se všichni, ukázalo se, že těch kteří svojí životní pouť již ukončili není málo. Uplynulých padesát let od promoce v roce 1966 bylo pro většinu celý náš produktivní život, je nám dnes 72 a více let. Promoce připoměla tu z roku 1966 i pozdější doktorskou v roce 1981, při projevech universitních zástupců byl člověk dojat.

Problém dnešní české politiky je v tom, že za 51 let nesvobody (1938-89) bylo v Československu prakticky zcela zlikvidováno něco, co bych nazval přirozeným lidským občanským společenstvím. Za Němců se všichni báli konfidentů a po válce už fungovala bolševická mafie, která nakonec získala moc a vraždila jménem zákona.